Režim spánku a hibernace win 7, 8, 10, 11 (swapfile.sys)

Režim spánku - je stav snížené spotřeby, který umožňuje rychle obnovit plný výkon, obvykle během několika sekund, když odejdete od stolního PC na oběd nebo jen přebíháte s notebookem někam v řádu minut. Do stavu spánku uvedete ntb, dle nastavení, zavřením víka počítač ukončí činnost a je připraven k opětovnému pokračování tam kde jste skončili. Režim spánku uloží nastavení do paměti RAM a spotřebovává jen malou část energie.

Režim hibernace - je stav nulové spotřeby především s pomalejším probuzením. Hibernace uloží otevřené dokumenty a programy z RAM na pevný disk a potom vypne počítač. Režim hibernace tedy nespotřebovává žádnou energii. Je vhodný, když víte, že počítač nebudete používat delší dobu a nebudete mít příležitost v této době dobíjet baterii. Dobré je mít na paměti, že soubor hiberfil.sys v kořenové složce na systémovém disku může zabírat dost místa, i v řádu desítek GB.
Jedná se o chráněný soubor operačního systému, smazat jej tak lehce nelze. Pokud na něj chcete vidět musíte mít v průzkumníku (soubor/ změnit možnosti složky a hledání/ karta zobrazení / okno upřesnit nastavení) povoleno „Zobrazit skryté soubory a složky“ a deaktivovanou možnost „Skrýt chráněné soubory operačního systému“
Pokud se rozhodnete, že nebudete režim používat a uvolníte si tak drahocenné místo, musíte to provést z příkazové řádky.
Spusťte CMD jako správce: WIN + R /vepište cmd  /stisk CTRL+SHIFT+ENTER.

Pokud nejste přihlášeni jako správce musíte do UAC vložit přihlašovací údaje správce a teprve se otevře příkazová řádka.

Zadejte: powercfg.exe -h off  ENTER a je to.

Pro opětovné zapnutí, naopak: powercfg.exe -h off

Hybridní režim spánku (od WIN 7) - kombinace režimu spánku a hibernace je ideální pro stolní počítače. Veškeré otevřené dokumenty a programy se uloží do paměti RAM, i na pevný disk a poté je počítač uveden do spánku. Díky tomu nevadí vybití baterií nebo výpadek napájení. Po zapnutí se obnoví stav z disku podobně jako u hibernace.

Nastavení: Ovládací panely\Všechny položky Ovládacích panelů\Možnosti napájení\Nastavení systému

pagefile.sys - stránkovací soubor (virtuální paměť). Nahrazuje nedostačující operační paměť počítače a slouží k dočasnému uložení dat, které v tu chvíli zabírají zbytečné místo v rychlé RAM.

Lze nastavit/vypnout (nedoporučuji) v nastavení: WIN + R  sysdm.cpl
Nastavení/ Systém/ O aplikaci/ vpravo Upřesnit nastavení systému/ karta Upřesnit/ Výkon nastavení/ karta Upřesnit/ Virtuální paměť/ Změnit

swapfile.sys - odkládací soubor (nové od windows 8) připomíná stránkovací soubor pagefile.sys s kterým úzce spolupracuje. Slouží také k dočasnému ukládání dat, ale jiného typu. Dle Microsoftu bylo jeho vytvoření nezbytné. Jedná se o data moderních aplikací. Pokud se data aplikace v konkrétním okamžiku nepoužívají, jsou přesunuta do swapfile.sys, takže nezabírají paměťové místo a jsou do RAM načtena, až když o ně systém znovu požádá. Odkládací a stránkovací soubor se liší v minimálních požadavcích na místo na disku, metody čtení a zápisu, možnosti dynamického rozšíření atd.

Pokud režim spánku nebo hibernace není dostupný, může to být způsobeno některým z následujících důvodů (nebo jejich kombinací):

- Některá nastavení spravuje správce systému (doménový profil).
- Režim spánku a jiné stavy jsou vypnuty v systému BIOS počítače. Chcete-li režim spánku zapnout, restartujte počítač a potom vstupte do nastavení systému BIOS. Při spuštění počítače se na obrazovce obvykle krátce zobrazí pokyn, kterou klávesu nebo klávesovou zkratku je třeba použít pro vstup do nastavení systému BIOS. Pokud to nestíháte přečíst stiskněte klávesu Pause. Jelikož výrobci počítačů používají různé systémy BIOS, jsou těmto účelům vyhrazeny různé klávesy. Informace ev. naleznete v dokumentaci dodané s počítačem nebo na webu výrobce.
- Pokud vám v nabídce start možnost hibernace chybí, pravděpodobně máte zapnutý hybridní režim, ten lze vypnout dle tohoto postupu.

Některé počítače můžete, dle povolení v BIOS a nastavení síťové karty, probudit i vzdáleně prostřednictvím sítě LAN z vypnutého stavu (připojen k napájení). Tzv. Wake ON Lan.

Proč počítač nepřechází do režimu spánku nebo hibernace podle očekávání nebo proč se nečekaně probouzí?

• Je možné, že zařízení udržuje aktivní hardwarové zařízení. Běžnými zařízeními udržujícími počítač v aktivním stavu jsou jednotky USB Flash a USB myš. Používejte nejaktuálnější ovladače pro všechna zařízení.

• Postup zabránění probuzení počítače zařízením

  1. Spusťte nástroj Správce zařízení kliknutím na tlačítko Start, kliknutím na položku Ovládací panely, kliknutím na položku Systém a zabezpečení a kliknutím na položku Správce zařízení v okně Systém.‌ Pokud vás systém vyzve k zadání nebo potvrzení hesla správce, zadejte jej a potvrďte.
  2. V seznamu kategorií hardwaru vyhledejte zařízení, jemuž chcete zabránit v probuzení vašeho počítače, a dvakrát klikněte na název zařízení.
  3. Na kartě Řízení spotřeby zrušte zaškrtnutí políčka Povolit zařízení probouzet počítač.
  4. Klikněte na tlačítko OK.
• Počítač může budit z režimu spánku program nebo naplánovaná úloha. Nastavení řízení spotřeby ve výchozím nastavení neumožňuje plánovaným úlohám probouzení počítače z režimu spánku nebo hibernace. Některé programy však mohou počítač probudit v případě změny těchto nastavení.

  Postup zabránění probuzení počítače programy

  1. Otevřete ovládací panel Možnosti napájení: Klikněte na tlačítko Start, napište Ovládací panely a enter, dále na položku Systém a zabezpečení a na Možnosti napájení.
  2. Na stránce Vybrat schéma napájení klikněte na položku Změnit nastavení plánu u plánu, pro který chcete změnit nastavení.
  3. Na stránce Změňte nastavení pro schéma klikněte na položku Změnit pokročilé nastavení napájení.
  4. Na kartě Upřesnit nastavení rozbalte položky Spánek, Povolit časovače pro probuzení a klikněte na tlačítko Zakázat v případě napájení počítače z baterií i pro napájení z elektrické sítě a klikněte na tlačítko OK.

Jak nastavit aktivní NumLock po startu před přihlášením k účtu WINDOWS 10

Návodů je na internetu dost, také závislých na různých variantách windows i typech zařízení. Řešil jsem to na domácím NTB ACER V 15 NITRO i na jiném NTB a řešení jsem sepsal zde.

Tento postup funguje (pouze po startu) pro přihlašování pomocí lokálních účtů do win 10. Při používání přihlašování pomocí účtů Microsoft (dříve Windows Live ID) na jiném NTB s win 8.1 funguje také. U doménových účtů (GPO) to může být jinak. NumLock se, ale stejně vždy vypne při probuzení z režimu spánku nebo při odemčení před i po zadání hesla, i když je hodnota klíče InitialKeyboardIndicators 2147483648. Pořád mě to zlobí. Všechny hodnoty InitialkeyboardIndicators v registru jsem změnil na 2 a stejně to nepomáhá. U virtuálních strojů provozovaných přes VMware si windows pamatuje nastavení numlocku pro jednotlivá okna. To můžete ocenit.

Jakmile notebook běží, a je přihlášen uživatel, poznáte aktivní numerickou část klávesnice pouze při přepnutí (krátce symbol na obrazovce) nebo, když máte k dispozici info diodu, což není můj případ, jediné řešení celé situace dále.

Dost mě štvalo, že to pořád musím po stratu zapínat, když stejně používám pouze numerický blok a po vypnutí NTB se nastavení deaktivuje a zase musíte zapínat znovu, otrava. To nemluvím o tom, že kdo používá účty Microsoft (kde hesla musí obsahovat číslice - bezpečnost) při přihlášení zadává automaticky na numerické klávesnici, a nic. Dokonce jsem byl, kvůli tomu, svědkem zablokování účtu MS. Následovalo zdlouhavé obnovování.

01.02.2020 jsem to konečně rozlousknul, při přeinstalaci NTB. Na vině je utilita, která nahrazuje stavové LED a místo nich zobrazuje indikační piktogramy na obrazovce (On Screen Display nebo tak nějak, už se přesně nepamatuji). Jak ji odinstalujete, je vše OK. NumLock je v pohodě pořád zapnutý, i bez úprav registrů. jen už nikdy neuvidíte stav ostatních kláves CapsLock, atd., to mi zase tak nevadí.

Jak na to pomocí registru, můžete vyzkoušet.

Spusťte editor registru - regedit (WIN + R , napište regedit a potom enter)

V registru přejděte na položku HKEY_USERS\.Default\Control Panel\Keyboard a změňte hodnotu klíče InitialKeyboardIndicators z 0 na 2.

Hledat v registru CTRL+F InitialKeyboardIndicators potom F3 a všude změnit na 2.

Deaktivace rychlého spuštění
Do verze windows 7 stačil pro aktivní numlock na přihlašovací obrazovce zmíněný postup.

Od windows 8 se musí navíc vypnout - rychlé spuštění. Pokud je volba "zapnout rychlé spuštění" aktivní, systém pro rychlejší start pár systémových služeb obejde a mezi nimi je právě aktivace numlock při startu. Klikněte na ikonu baterie v pravém dolním rohu hlavního panelu a klikněte na tlačítko "Možnosti napájení", nebo jděte na

Ovládací panely\Hardware a zvuk\Možnosti napájení\Nastavení systému. Pak klikněte vlevo nahoře na "Nastavení tlačítek napájení", nebo "Nastavení pro zavření víka", poté klikněte "Změnit nastavení, které nyní není k dispozici" V okně pak dole zrušte zatržení u možnosti "Zapnout rychlé spuštění (doporučeno)" a potvrďte. Nyní vypněte a znova zapněte NTB - PC (ne restart) NumLock již bude automaticky AKTIVNÍ na přihlašovací obrazovce i nadále.

Možné hodnoty klíče InitialKeyboardIndicators:

0 All indicators off (Default setting)

1 Caps Lock on

2 Num Lock on

3 Caps Lock and Num Lock on

4 Scroll Lock on

5 Caps Lock and Scroll Lock on

6 Num Lock and Scroll Lock on

7 Caps Lock, Num Lock, and Scroll Lock on

Hodnota klíče InitialKeyboardIndicators, která určuje nastavení i jiných stavových kláves po startu stejné jako při vypnutí počítače (last state) - 2147483648

GOOLE ANALYTICS - Vyloučení zkreslení přehledů GA vlastní návštěvností z určených IP adres

Data v Google Analytics jsou velmi často zkreslována přístupy z vaší firmy a firem, které se o váš web starají. V přehledech jsou zahrnuty také požadavky na server z IP vaší podnikové sítě, protože nejsou vytvořeny filtry těchto IP adres.

Dalším důvodem zkreslení bývá průměr "Pokud já mám k obědu husu a vy nic, máme průměrně každý k obědu půlku husy". Proto se používá segmentace a filtry viz robertnemec.com.

Návštěvníky webu vysegmentujete tak, že na svůj profil aplikujete filtr. Tento filtr se od této chvíle začne aplikovat na všechna příchozí data a nelze jej aplikovat na data historická.

Práci s filtry doporučuji jenom zkušeným uživatelům Google Analytics. Problémy s filtry patří k jedněm z nejčastějších problémů.

Nejpoužívanější filtry: zařazení provozu pouze vašeho webu

vyřazení určitých známých návštěvníků (vaše firma, web developer, analytik, atd)

rozdělení návštěvníků na nové a vracející se

segmentace dle geografického umístění

segmentace dle kampaně, média, zdroje

segmentace dle obsahu

Vyloučení interního provozu

Chcete-li vyloučit interní provoz, aby se nezobrazoval v přehledech, vytvořte vlastní filtr, který bude vylučovat konkrétní IP adresu nebo rozsah IP adres.

Typ filtru: Vlastní filtr - Vyloučit

Pole filtru: IP adresa návštěvníka

Nápověda google:

Funkce popsané v tomto článku jsou dostupné pouze v případě, že máte oprávnění k úpravám.

Filtry umožňují omezovat a upravovat údaje o provozu, které jsou zařazeny do výběru dat. Filtry můžete například použít k vyloučení návštěv z konkrétních IP adres, k zaměření se na konkrétní subdoménu nebo adresář, případně ke konverzi adres URL dynamických stránek na srozumitelné textové řetězce. Google Analytics podporuje dva hlavní druhy filtrů: předdefinované a vlastní.

Předdefinované filtry

• Vyloučit/zahrnout provoz pouze z domény ISP : Tento filtr slouží k vyloučení/zahrnutí pouze provozu z určité domény, například od určitého ISP nebo firemní sítě.
  Když specifikujete název domény, vynechte označení hostitelského serveru (např. uveďte example.cz, ne www.example.cz).
• Vyloučit/zahrnout provoz pouze z IP adres : Tento filtr slouží k vyloučení/zahrnutí pouze kliknutí z určité zdrojové IP adresy.
  Pomocí možností které začínají a které končí můžete vyfiltrovat jednoduchý rozsah adres. Chcete-li filtrovat složitější rozsah adres, proveďte vyloučení/zahrnutí pomocí vlastního filtru na základě IP adresy , v němž jako vzor filtru uvedete nějaký regulární výraz. Příklad použití regulárního výrazu.
• Vyloučit/zahrnout pouze provoz v podadresářích:
  Tento filtr slouží k vyloučení/zahrnutí pouze provozu v konkrétním podadresáři (například /motocykly nebo /napoveda/obsah/faq).
• Vyloučit/zahrnout pouze provoz pro určitý název hostitele:
  Tento filtr slouží k vyloučení/zahrnutí pouze provozu pro určitý název hostitele (například obchod.mojedomena.cz nebo podpora.mojedomena.cz).

Vlastní filtry:

• Vyloučit : Tento typ filtru vyloučí řádky souboru protokolu (požadavky na server), které odpovídají vzoru filtru. Veškerý obsah shodných řádků je ignorován: například filtr, který vylučuje prohlížeč Chrome, vyloučí také všechny ostatní informace v daném řádku protokolu, například informace o návštěvníkovi, trase, odkazující stránce a doméně.
• Zahrnout : Tento typ filtru zahrne řádky souboru protokolu (požadavky na server), které odpovídají vzoru filtru. Všechny neodpovídající položky budou ignorovány a v přehledech nebudou k dispozici žádné údaje z těchto položek.
• Velká/malá písmena: Převádí veškerý obsah pole na velká či malá písmena. Tyto filtry mají vliv jen na písmena, zvláštních znaků a číslic se nedotknou.
• Najít a nahradit : Jedná se jednoduchý filtr, pomocí kterého můžete v nějakém poli hledat určitý vzor a nahrazovat ho něčím jiným.
• Pokročilé: Tento typ filtru umožňuje vytvořit jedno pole z jednoho nebo dvou jiných polí. Filtrovací systém použije výrazy ze dvou polí Extrahovat a potom vytvoří třetí pole pomocí výrazu Konstruktor. Další informace získáte v části Rozšířené filtry.

Některé možné způsoby použití filtrů:

• Vyloučení interního provozu z přehledů 
  Pokud byste z přehledů chtěli vyloučit interní provoz (například provoz z vašeho domácího nebo firemního intranetu), můžete vytvořit filtr, který obsahuje všechny IP adresy, které mají být vyloučeny.
• Sledování aktivity v určitém adresáři 
  Pokud chcete získat přehled aktivity pouze v určitém adresáři, můžete vytvořit filtr typu Zahrnout. Podobně chcete-li zobrazit data pro všechny stránky nebo adresáře kromě jedné (resp. jednoho) nebo několika, můžete použít filtr typu Vyloučit.
• Měření subdomén v samostatných výběrech dat 
  Chcete měřit doménu www.example.cz se subdoménami help.example.cz a info.example.cz , ale chcete zobrazovat pro každou subdoménu samostatné přehledy? Můžete to snadno zařídit vytvořením jedinečného výběru dat pro každou subdoménu a pomocí filtru typu Zahrnout najít data jen pro daný podadresář.

Ověření funkčnosti
Zda filtr pro vyloučení IP adres funguje zjistíte pomocí doplňku prohlížeče chrome Google Tag Assistant (GTA) který si nainstalujete.
1. Spustíte v něm nástroj Recordings.
2. Nahrajte nějaký tok na svém webu. (Nezáleží na tom, jestli bude tok nahrán ve vaší podnikové síti nebo mimo ni.)
3. Otevřete záložku GOOGLE ANALYTICS REPORT a patřičný přehled Analytics.
4. Klikněte v panelu nabídky vlevo na Změnit lokalitu (Change location).

5. Zadejte do vybraného pole "Use a specific IP address" IP adresu kterou jste v Analytics zadali do filtru, kterou by měl váš filtr vyloučit.
6. Zvolte Aktualizovat.
Nástroj Tag Assistant Recordings přehled znovu zanalyzuje, jako kdyby požadavky na server pocházely ze zadané IP adresy.

Pokud vše funguje jak má bude to vypadat následovně:
Mutations
Hit dropped by filter Vyloučení IP adresy xx.xx.xx.xx
jako na tomto obrázku.

V GA4 je to jinak viz tady.

Kurvítka a kazítka aneb optimalizace životnosti výrobků.

Kazí se zejména elektronika záměrně? Není to náhoda? Nebo se to jenom nepovedlo? Věříte na tyto neplechy?

Definice kurvítka, po česku:

Jeden z Murphyho zákonů praví, že vše, co se může pokazit, se opravdu pokazí. Jiný říká, „pokud rozeberete přístroj a opět ho složíte do funkčního stavu, zůstane vám zbytečná součástka. Ta nemá žádný jiný smysl, než zajistit, že stroj selže po záruční lhůtě. A to je „kurvítko“. Slouží k tomu, aby se naplnil první zmíněný zákon, tedy že dané zařízení, může-li se pokazit, se opravdu pokazí a to pokud možno hned po vypršení záruky. A to si představte, že Vám v ten moment zbývají ještě nějaké splátky.

Ať už jde o elektroniku, kde to jde zařídit přímo "kurvítkem", nebo nekvalitními materiály používanými při výrobě čehokoliv s čím zacházíme každý den.

Myslím, že mezi námi nenajdeme nikoho, kdo by se s něčím podobným nesetkal. Na druhou stranu nic není nezničitelné a přirozeně se používáním opotřebuje. Projeví se kurvítko, i když věc nebudeme používat? Proč bychom si ji jinak kupovali. Stačí se podívat kolem sebe a zjistíte, že kupujeme samé smetí.

Jak zpívá Pavel Helan v písničce IBůh "designed in California, made in China" . Továrny vyrábí zboží z čím dál horších recyklátů. Kdyby snad vyráběly z rýže? Možná by eko zátěž nebyla toliko velká? Co by jedli (už teď dělají za dolar denně a misku rýže). Kam by se ty tuny odpadu poděli? Bez recyklace to nejde.

Můžeme si za to sami a nesmyslně nastavené spotřební hospodářství, které není nekonečné a nevyřeší to ani Chuck. Recyklovat do nekonečna nepůjde a nerostné suroviny také dojdou.

Do jisté míry je to způsobeno i tím, že si spotřební zboží (už z názvu) kupujeme za určitou cenu, a i když máme možnost řídit se pravidlem "nejsem tak bohatý abych si kupoval levné věci" stejně často podlehneme trendům a koupíme si pozlátko. Co někteří výrobci vypustí na trh za konstrukce je hamba, o tom by mohl vyprávět leckterý servisman.

Masovou produkci nezastavíme, logicky bychom měly dát šanci výrobcům co tvoří opravdovou kvalitu, ne jenom drek v pěkném obalu s parádní propagací. Jak to ale rozeznat? Takových společností je jako šafránu a ani nemáme prostředky abychom si za pravou kvalitu zaplatily a měli tak možnost trh správně řídit jako spotřebitelé. Dříve věci vydrželi sloužit podstatně déle než dnes a byly i dražší, nebylo pak tolik odpadu?

Je snad plusem inovace? Elektronika a spotřebiče chtějí méně energie, ale zase jich přibývá stejně jako lidí, takže se globální spotřeba zvyšuje.

Kurvítka opravdu záměrně existují, a jsou původem z USA. A že to nejsou pouhé dojmy jsem zjistil po shlédnutí tohoto dokumentu o politice plánovaného zastarávání elektroniky a dopadu na ekologii. Doporučuji skouknout celé. Padesát minut ještě přežijete a uděláte si vlastní názor. Potom můžete diskutovat.

Dokument začíná pěkným příkladem o tom, že dokážeme vyrobit kvalitu, která může sloužit po mnoho let a pak to zkurvit. V kalifornském městečku Livermore je ulice East Avenue. Právě tam se dlouho nachází hasičská zbrojnice, kde více jak 115 let svítí nepřetržitě stejná žárovka. Klasická vláknová žárovka je zde už od roku 1901. Tato rekordmanka má i vlastní web, přežila několik webkamer a má zápis v GK. Více v dokumentu.

Přikládám následující text neznámých autorů, který mě dost pobavil, ale po hlubším zamyšlení to taková sranda není. A jediné co s tím půjde dělat je opravovat věci co to jde a odstraňovat kurvítka?

1. Určitě jste si všimli, že pokud nějaké zařízení rozeberete a zase složíte, zbyde na stole jedna součástka, která nikde neschází a přitom vše normálně funguje. Po čase jsem přišel na příčinu. Ta věc, co zbyla, se nazývá kurvítko a slouží k tomu, aby se zařízení rozbilo přesně týden po skončení záruky. Takže pár dní před koncem záruční doby stačí mašinku rozebrat a znovu složit, kurvítko zahodit a je na dlouhou dobu klid.

Pravda zvláště u zahraničních výrobků asijské a severoamerické produkce. Faktem ovšem je, že i naše výrobky jsou dnes zhusta osazovány kurvítky, někdy i několika v jednom zařízení! Patrně jde o nejdůležitější součást kdejakého výrobku, neb kurvítko je všude! Pokud máte dojem, že ve VAŠEM zařízení není, ještě jste ho nenašli nebo ještě nedoběhla záruční lhůta!

Pozor ovšem i na servisy! Řada z nich spolupracuje na osazování kurvítek s výrobcem, takže po záruce staré kurvítko nahrazuje novým, které se projevuje hned po skončení záruky na opravu!

Jedinou cestou je pak opravit si věc sám, či využít služeb opraváře, co kurvítka nepoužívá, ale to je zas problém, neb ti obyčejně rychle zkrachují.

Nákup nového výrobku nemá cenu, neb je stejně "kvalitní" jako ten starý, a liší se pouze tím, že kurvítka, co už znáte, byla nahrazena těmi, co ještě neznáte! Toto se ovšem zhusta objevuje i u počítačů a počítačových programů. Největší počet kurvítek pak obsahují produkty Microsoftu a jejich počet obyčejně narůstá s cenou produktu, který se pak opravuje tak, že stará odhalená tři kurvítka jsou nahrazena novými pěti, což VY zaplatíte jako "upgrade"...

A rázem jsem pochopil spoustu nepochopitelných věcí - a nejsou to jenom výrobky. Kurvítka jsou prostě všude kolem nás.

2. Vzpomněl jsem si na kurvítka nedávno, když jsem poslouchal hororový příběh mé přítelkyně, která vlastní novější auto značky Renault. Takové auto je samozřejmě vybaveno množstvím skvěle promyšlených kurvítek. Jedno z nich se onehdy ozvalo. Projevilo se to rozsvícením jakési kontrolky na řídicím panelu. Auto chvílemi jelo, chvílemi nejelo. Moje přítelkyně zajela do servisu, kde po zevrubné prohlídce konstatovali, že stačí jen cosi rozebrat, očistit kdesi kontakty a ono to zase bude dobré. Vyčistili kontakty a řekli si o pět tisíc. O několik dnů později se kontrolka opět rozsvítila. Přítelkyně tedy zavezla auto znovu do servisu. Nechali si ho tam déle, pozorovali ho z různých úhlů, proměřovali a vážili. Nakonec verdikt zněl, že kurvítko se bude muset vyměnit, ale protože jde o francouzské kurvítko, tak to bude trošku drahé. Ale že se pokusí sehnat kurvítko už použité kdesi po známosti. Nepamatuji si už na všechny detaily. Vím jen, že když zhruba po měsíci dostala moje přítelkyně auto zpátky, byla lehčí o dalších pár tisíc. A kurvítko věrné své funkci se za několik dnů opět ozvalo. Další návštěva servisu. Shlukli se kolem toho jejího vozu tam všichni autorizováni mechanici firmy Renault. Škrábali se na hlavě, zkoušeli to i ono. Nahlíželi do moudrých knih, telefonovali na všechny strany. Bylo zřejmé, že jde o nějaký zcela nový typ kurvítka v provedení de-luxe, které nikdo z mechaniků ještě neznal.

Abych ten příběh zkrátil. Kurvítko v Reanultu se ukázalo být velmi robustně navrženo. Vyžádalo si ještě několik návštěv servisu, zešedivění šéfa techniků a mnoho, mnoho peněz. Nakonec se to povedlo, ale na konci té štrapace byla peněženka mé přítelkyně lehčí o několik desítek tisíc korun a šéf autoservisu chytil nervózní tik do oka.

Mám tu svou přítelkyni rád a nepřeji ji nic nehezkého. Ale tajně jsem se přistihl, jak si říkám, vidíš, holka, kdybys měla japonské auto (jako já), nic takového by se ti nemohlo stát. Japonská auta kurvítka nemají.

Nikdy, opakuji nikdy nechvalte dne před večerem. A nikdy nepodceňujte kurvítka. Jsou všude. Snad i v kapesnících. Japonských. Musí být, jinak by se výrobky nekazily, firmy by krachovaly, protože by si nikdo nic nekupoval, a dělníci by byli na dlažbě. Kurvítka jsou hnacím motorem doby. Z toho musíme vycházet, když přijde jejich chvilka a ony se ozvou. Tak tomu bylo i v mém případě.

Jak už jsem řekl, mám japonské auto značky Toyota. Úžasný stroj z roku 1994, tedy z období, kdy vývoj kurvítek byl ještě v plenkách. Samozřejmě, že už tenkrát kurvítka existovala, ale byla jednoduchá, lehce nalezitelná a z výrobků odstranitelná. Abych pravdu řekl, myslím si, že moje toyotka nějak unikla pozorností designerů kurvítek. Do dnešních dnů (a jezdím s ní denně), se žádné neozvalo. Stroj chodí jako hodinky. Rychle musím zaklepat na dřevo.

Moje manželka to štěstí neměla. Vlastní také Toyotu, ale mnohem čerstvějšího data a poněkud luxusnější. Šestiválec jako hrom se všemi doplňky. A byla to právě její Toyota, kde se ozvalo jedno z (jistě nesčetných) kurvítek.

„Svítí mi kontrolka mazání oleje,“ oznámila mi žena asi před dvěma měsíci. Hm. Že by stroj nemazal? Kdo nemaže, nejede. Tohle nelze podceňovat. Objednal jsem se v servisu. Přijali mě. Převzali vůz. Zavezli na rampu. Napojili na různé kapačky a monitory. Pak různě kroutili knoflíky a mačkali tlačítka. Trvalo to asi hodinu. Pak přišli. „Nic to prý není,“ řekli. „Tedy nic, co by ohrozilo provoz stroje nebo bezpečí řidiče. Jen sensor O2 potřebuje vyměnit.“ Ale nemusíme ho prý měnit. Auto bude jezdit i tak, akorát to zatracené světélko bude svítit a svítit a svítit. A řekli si o 109 dolarů, 44 centů. Za diagnostiku.

Odjel jsem uklidněn. „Nic to není,“ povídám autoritativně manželce. „Jen senzor O2. Ale ten stejně nepotřebujeme. Prostě si toho světélka nevšímej.“

Uběhl týden, pak druhý a třetí. „Svítí mi další kontrolka,“ povídá večer manželka.

„Jaká?“

„Kontrolka, že je vypnuté ABS.“

„A máš ho zapnuté?“

„Samozřejmě, že ano, nikdy to nevypínám,“ dotčeně odpověděla.

Pro ty, kteří to neznají, ABS je Anti-lock braking system. Moc chytré zařízení. Samo pozná, kdy je kluzko a brzdí přerušovaně. Na své staré Toyotě to nemám. Kupodivu jsem se dosud nezabil.

Doporučil jsem manželce, aby si nového světélka nevšímala, stejně jako si nevšímá toho od mazání. Hloupá rada. Jak si lze nevšímat, když ta světélka pořád svítí a svítí? A co když se mezitím něco opravdu uvnitř pokazilo? Co když stroj skutečně nemaže? Co když ABS není funkční? Jako to poznáme? Začala hra nervů. Kurvítka jsou citlivě navržená tak, aby znejistila majitele výrobku. Jistě se na jejich designu podíleli i psychologové.

Po dalším týdnu jsme to oba vzdali. Dnes jsem zavezl auto do servisu.

Výměna senzoru O2 nás přišla na milých 454 dolarů. V té ceně je obsažena cena za nové kurvítko ($254) a práce spojená s jeho výměnou.

Celkem nás tedy kurvítko O2 stálo 564 dolarů. Kontrolka mazání přestala svítit a jako zázrakem přestala svítit i kontrolka vypnutého ABS. Nové kurvítko bude chvíli sekat dobrotu. Tedy přesně tak dlouho, jak dlouhá je jeho záruka. Myslím, že asi rok. Do té doby se mi, doufám, podaří vyměnit někde Toyotu za bryčku s koněm. A bez kurvítek.

Odkazy na studie a člákny o kurvítkách
peníze.cz Ondřej Tůma
Pěkný článek z oblasti PC napsal Michal Rybka.
Filip Kůžel, Jiří Janda
Michal Kašpárek
JUDr. Karel Friml

Aktualizace RDP protokolu na 8.0 (win 7 PRO x64 SP1)

Protokol RDP (Remote Desktop Protocol) verze 8.0 umožňuje použít nové funkce služby Vzdálená plocha. Tyto funkce byly zavedeny se systémem Windows 8 a Windows Server 2012 a jsou k dispozici pro počítače s operačním systémem Windows 7 Service Pack 1 nebo Windows Server 2008 R2 Service Pack 1. Po dokončení instalace bude pravděpodobně třeba restartovat počítač.

K instalaci aktualizace protokolu RDP 8.0 je nezbytné, aby byla nainstalována oprava hotfix 2574819. Pokud ještě nemáte je třeba aktualizace windows 7 (KB2574819), která přidává podporu pro protokol DTLS http://support.microsoft.com/kb/2574819/cs

Windows6.1-KB2574819-v2-x64.msu

nainstalovat

Potom je možné přejít k samotné aktualizaci protokolu RDP (Remote Desktop Protocol) 8.0 pro systém Windows 7 i Windows Server 2008 R2

http://support.microsoft.com/kb/2592687

Windows6.1-KB2592687-x64.msu

nainstalovat a hotovo

Povolení aktualizace v klientovi

Chcete-li povolit protokol RDP 8.0 ve vzdáleném počítači se systémem Windows 7 SP1, postupujte takto:

Poznámka: Následující pokyny se vztahují pouze na vzdálené počítače se systémem Windows 7 SP1.

1. Spuštěním souboru aktualizace Windows6.1-KB2592687 nainstalujte odpovídající verzi balíčku aktualizace.
2. Restartujte počítač.
3. Spusťte Editor místních zásad skupiny.
4. Povolte zásadu Remote Desktop Protocol. Nastavení pro tuto zásadu je umístěno pod následujícím uzlem:Computer Configuration\Administrative Templates\Windows Components\Remote Desktop Services\Remote Desktop Session Host\Remote Session Environment
5. Je-li požadována funkce UDP, povolte zásadu RDP Transport a pak nastavte hodnotu na Use both TCP and UDP (Použít protokol TCP i UDP). Nastavení pro zásadu RDP Transport je umístěno pod následujícím uzlem:Computer Configuration\Administrative Templates\Windows Components\Remote Desktop Services\Remote Desktop Session Host\Connections
   Poznámka: Konfigurace zásady RDP Transport rovněž umožňuje bráně firewall povolit port UDP 3389.
6. Restartujte počítač.

Nejlepší virtualizační programy podle uživatelů

OpenID - Internet bez hesel a registrací

je otevřený standard popisující decentralizovaný způsob autentizace uživatelů, který odstraňuje potřebu na straně provozovatele služby poskytovat a vyvíjet vlastní systémy pro autentizaci a který rovněž samotným uživatelům služby umožňuje konsolidaci jejich digitálních identit.

OpenID má tvar unikátního URL, ke kterému je přiřazeno heslo. Služba, která uživatelům autentizaci pomocí OpenID nabízí, při přihlašování uživatele přesměruje požadavek na ověření identity na správce daného OpenIDúčtu (tzv. Poskytovatel OpenID). Ten vrátí informaci o povolení či zamítnutí žádosti o autentizaci.

Autentizace pomocí OpenID je v současné době poskytována a používána řadou portálů jako AOL, BBC, Google, IBM, MySpace, Orange, PayPal, VeriSign, LiveJournal, Yandex, Ustream a Yahoo!. V České republice mezi přední zástupce patří portál Seznam.cz a rovněž významná tuzemská implementace OpenID provozovaná pod názvem mojeID.

CZ.NIC - hlavni vyhody sluzby

HISTORIE OpenID
je otevřená a decentralizovaná metoda pro ověřování uživatelů. Umožňuje používat jeden uživatelský účet pro více webových od různých poskytovatelů.

OpenID vzniklo v roce 2005 jako vedlejší produkt při vývoji blogovacího systému LiveJournal od společnosti Six Apart[1]. Původní název byl Yadis (akronym zastupující "Yet another distributed identity system"). K přejmenování na OpenID došlo při získání doményopenid.net. Její vývoj je v současnosti zaštiťován společností JanRain.

Na jaře 2008 deklarovaly svou podporu standardu OpenID společnosti jako Google, IBM, Microsoft, VeriSign a Yahoo! V posledních měsících podporu OpenID implementoval Google a Microsoft vyhlásil, že Live ID bude podporovat OpenID. V České republice patří k největším provozovatelům služby OpenID například portál Seznam.cz.

Na konci roku 2009 existovalo více než 1 miliarda OpenID identifikátorů a přibližně 9 milionů stránek, které podporu OpenID implementovaly[1]. K rozšíření přispěly zejména sociální sítě. V březnu 2009 se poskytovatelem OpenID stalo MySpace a v květnu téhož roku se poté přidal také Facebook, který svým uživatelům umožnil přihlášení k účtu za pomocí jejich OpenID identifikátorů.

Na podzim roku 2010 vznikla v České republice služba mojeID, která je implementací standardu OpenID rozšířená o ověřování uživatelů a řadu nadstavbových funkcí (např. přihlašování certifikátem nebo jednorázovým heslem, možnost propojení s registrem domén, atd.). MojeID je provozováno sdružením CZ.NIC, správcem národní domény .cz, které službu aktivně šíří mezi tuzemskými poskytovateli internetových služeb.

Princip OpenID
OpenID identifikátor má tvar běžného URL (příp. XRI), které uživatel vyplňuje – typicky do formuláře na webové stránce – při žádosti o použití dané služby.

Tímto odesláním požadavku si uživatel nárokuje přístup k určité digitální identitě. Celý mechanismus OpenID slouží k ověření tohoto nároku. Standard OpenID nepředepisuje způsob, jakým je samotné ověření realizováno – pokud to bude ověření na základě spárování uživatelského jména a hesla, autentizace SMS kódem, elektronickým klíčem či biometrickými údaji, to záleží na poskytovateli OpenID.

OpenID se dále vyznačuje tím, že jednotlivé identity nejsou spravovány jedním jediným centrálním správcem, ale hned několika, což uživatelům nabízí velkou svobodu.

Pojmy
Koncový uživatel (End-user) - Subjekt, který uplatňuje přístup k určité identitě.

Identifikátor (Identifier) - Má podobu URL (Uniform Resource Locator) anebo XRI (Extensible Resource Identifier), reprezentující identitu určitého koncového uživatele.

Klient (Relying Party, RP) - Nejčastěji jde o web, který implementoval možnost přístupu k vlastním službám přes OpenID.

Poskytovatel (OpenID provider, OP) - Server, který poskytuje RP potvrzení o tom, že konkrétnímu koncovému uživateli patří konkrétní identifikátor.

OP Endpoint (OpenID Provider Endpoint URL) - URL, na kterém poskytovatel přijímá požadavky od RP

Uživatelský klient (User-agent) - Jde o webový klient (v praxi nejčastěji webový prohlížeč), který implementuje protokol HTTP/1.1.

OP identifikátor - Identifikátor poskytovatele.

Uživatelem poskytnutý identifikátor (User-Supplied Identifier USID) - Identifikátor, který uživatel zadal na webu RP nebo který si vybral na stránkách OP.

Přidělený identifikátor (Claimed identifier) - Identifikátor, o němž koncový uživatel prohlašuje, že mu patří.

Ověřování pomocí OpenID
V prvním kroku uživatel sdělí prostřednictvím prohlížeče (user-agent) svůj identifikátor RP.

Klient normalizuje dodaný identifikátor. Po jeho normalizaci se snaží získat adresu OP Endpointu zjišťovacím procesem nazývaným Discovery. (Volitelný krok) RP a poskytovatel si vytvoří tzv. přiřazení (Association) – vymění si klíč, kterým poskytovatel bude podepisovat odpovědi a RP ověřovat jejich pravost. Tento krok odstraňuje nutnost dalších dotazů na ověření podpisu při každém autentizačním požadavku či odpovědi.

RP přesměruje uživatelův prohlížeč na stránky poskytovatele a v URL předá autentizační požadavek.

Poskytovatel ověří, zda je uživatel oprávněn prokazovat se daným identifikátorem.

Poskytovatel přesměruje uživatelův prohlížeč zpět na stránky RP a zároveň předá (v URL) informaci o tom, zda je autentizace potvrzena, nebo zda selhala.

RP ověří informace předané Poskytovatelem: Zkontroluje návratové URL, informace o endpointu a ověří podpis, buď pomocí společného klíče, dohodnutého v kroku 3 (přiřazení RP-poskytovatel), nebo dodatečným dotazem na poskytovatele.